Guesthouse Selský Dvůr & srdce oravského regionu Podbiel.
Ahoj všem,
těmto příspěvkům Vám chci posunout další tipy, jak můžete trávit úžasné 2 týdny s rodinkou, tentokrát na Slovensku.
Dovolenou jsme měli rozplánovanou na týden a týden. Na ten první jsme opět využili již námi dokonale ověřenou půjčovnu obytných dodávek TRANSIT FORMER OBYTNÉ DODÁVKY. Vybrali jsme si menšího Transita a na ten náš pobyt byl plně dostačující. Už jsme se naučili, jak se poskládat na večerní spánek, jak si uložit věci, abychom uměli fungovat.
Destinace byla městečko Podbiel, což je opravdu pěkná lolakita vsazená v srdce Oravského regionu. Máme tam rodinku a naše malá princezna Kuku svých nejoblíbenějších Baba Dede 🙂 Parking, byl vyřešen na jejich pozemku, pěkně ve stínu stromů ai přes stínu nám solár dokázal zásobovat auto celou dobu. V okolí máte nevyčerpatelné možnosti kam se vydat. Například skanzen v Zuberci, lanovka na Salatin, v okolí máte možnost zajezdit si na koních, nekonečné možnosti k houbaření. Ve středu obce se nachází restaurace Pizzerie a Restaurace Pod Lipou, kde mají vcelku velký dětský koutek, ale kávu si zde nedávejte. Byla opravdu otřesná.
Kuku tak skoro celou dobu trávila venku, nebo s babičkou a byla nesmírně šťastná.
Po týdnu nastal čas vrátit campervan, vyprat věci, sbalit se a vyrazit do Brezna, konkrétně do Camping Guesthouse Selský Dvůr. Na tento cemp jsem četl jen samu chválu, i recenze na Google dávaly tušit o tomto kempu patřící Holandskému páru. Je to vkusně zařízený selský dvůr s různými možnostmi ubytování. Ať už přímo v jejich domě, ve stanu, ve vlastním karavanu, nebo, a to jsme si zarezervovali i my, napevno osazený 3 místný karavan s velkou zastřešenou dřevěnou terasou, lednicí, vařičem a sezením. Součástí dvora je kopec zvířátek, které mohou každé ráno Vaše ratolesti spolu s paní domácí nakrmit, nebo si jen tak pohladit. Dají se zde koupit domácí výrobky, objednat čerstvé pečivo, nebo navařit či něco ugrilovat ve společném altánku, kde to žije celý den, ale zejména večer. Dětí bylo všude jako máku a není problém je večer uložit konečně vybité a šťastné. Mají zde i trampolínu, menší jezírko na koupání, kola, malé štěrkové „pískoviště“ a také herničku se stolním fotbalem.
Další nespornou výhodou je lokalita, je zde opravdu hrozně mnoho možností kam se vydat na celý den. V Brezně jsme objevili perfektní herničku, rozdělenou na exteriér a ten byl opravdu velký, a interiér. Komplex se jmenoval LEGIONARIK. Jiný den jsme navštívili sysloviště. To jsme navštívili během pracovního dne, ale i tak to byl masakr. Místo je už hrozně profláklé návštěvníky a sysle jsou již přejedené 🙂 Čili se klidně může stát, že se k syslu vůbec nedostanete. Nám se to po velké snaze povedlo, ale cesta k zážitku byla bolestivá. Sysel se ukázal v kopřivě, což naše mimco ještě neumělo zhodnotit. Nevadí, už zapomněla na tento zážitek. Na syslovišti volala na syslu takto a asi nikdy na to nezapomeneme: Sklecook pooď. Před syslovištěm jsou po obou stranách parkoviště s jednotným parkovným 5 € bez rozdílu času zde stráveným. Placení je možné přes web nebo obsluze a v ceně parkovného je v podstatě vstup na louku. Ze sysloviště se můžete vydat přes silnici kousek vedle do Rodinného parku Obrovisko. My jsme však dali přednost známému Chmaročskému viaduktu.
Je prostě fotogenický ai cesty k němu jsou pro mě jako milovníka motorek magické a plné zatáček. parkování je kousek před viaduktem po pravé straně. I v okolí viaduktu lze strávit mnoho času. A ano, po mostě jezdí vlak…
Během pobytu na Horehroní se mi splnil další sen, parní vláček v Černém Balogu. Tolikrát jsem tam chtěl jít, až jsem se tam dostal is rodinkou. Byl to jasný osud.
Parkování bylo problematické, ale kousek dál byly potraviny a tam se to dalo odparkovat na pána. Jízdenka jsme si koupili přímo na Černohorské železnici. Chtěli jsme parní lokomotivu a trasa vedla do skanzenu, který je však uzavřen pro škůdce, což je škoda, neboť zážitek to mohl být určitě perfektní. Umíte si nakombinovat 3 trasy, které na sebe časově navazují.
Věříme, že skanzen brzy zpojezdní a budeme ho moci poctit svojí návštěvou.
Jako další bod naší návštěvy byl Chmaročský viadukt. Zaparkovat se dalo luxusně na parkovišti kousek před viaduktem po pravé straně ve směru od Brezna. Cesta sem jako pro motorkáře byla jedna nádhera. Zbývající osazenstvo už nemělo takové nadšení pro úžasné serpentiny. Nevím proč 🙂
Na viaduktu se pohybovala hrstka lidí, a také jsem zvažoval, že tam vylezu pro lepší orientaci s dronem v domněnce, že po viaduktu už vláčky nejezdí, ale omyl, omyl, jezdí. Ještě že jsem se tam nevybral… 🙂 Viadukt je fotogenický, o tom žádná. Určitě i množství příležitostí pro turistiku bude, ale to snad příště, když bude mimco větší. Následující den bylo už jen povinné balení a úklid karavanu. Tato lokalita je obecně velmi pěkná a zajímavá, je tam jistě co zkoumat v celém Horehroní a také uvítáme i Vaše tipy, kam se vybrat příště.
